Maják

21. dubna 2010 v 17:56 | T-R |  Mé literární zločiny

Do mého života vstoupil zázrak,
prozářil ho jak mlhu maják.
To světlo nebylo pro mě a já mu věřila,
tak jsem se jak loďka o útes rozbila.

Tak tu ležím, vlny mnou smýkají,
je tu pár lidí, mé části hledají.
Snad chtějí mě zas složit dohromady,
složit, slepit a zahojit rány od té zrady.

To světlo však pro jinou můru září dál,
poslední naději, poslední radost život mi vzal.
A na pláži mořem vyvržená loďka
teď těžko další maják potká.
 


Komentáře

1 Awali Awali | Web | 21. dubna 2010 v 20:56 | Reagovat

pekne .. :-) len citim ze tam je nieco smutne .. preco to :-(  ??

2 poetiza poetiza | 22. dubna 2010 v 4:40 | Reagovat

Jinak by to nebyla básnička.

3 T-R T-R | Web | 22. dubna 2010 v 14:33 | Reagovat

[1]: Samozřejmě, že je to smutné. Nemůže být svět beze smutku, to by nebylo ani žádné veselí.

[2]: Nesouhlasím, jsou i veselé básně. =)

4 maggie maggie | 22. dubna 2010 v 17:55 | Reagovat

Cítím se podobně...nešťastně zamilovaná?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama