Nemoc či bezmoc?

14. dubna 2010 v 13:06 | T-R |  Miš-maš
Miluji ten pocit, že všechno zvládnu, že stačí myšlenka a mohu rozpohybovat své tělo, běžet, skákat, tančit... Ten pocit, že jsem mladá a silná, nic mě nezastaví. Můžu se rozběhnout loukou i lesem závislá jen na sobě, omezená vlasní výdrží. Tep srdce ve spáncích, pálící vzduch v plicích. Úžasné.

Pak přijdou dny, kdy tohle možné není a strašně mi to chybí. Někdy za to může sešněrovanost společností a konvencemi - zkuste si to uprostřed města či ve svátečním oblečení! Horší variantou bývá nemoc.

Stačí obyčejné nachlazení, jaké prožívám právě nyní. Únava, bolesti celého těla, zacpaný nos, kašel. Nemohu pořádně dýchat a to omezuje veškeré moje činnosti. Necítím nic, žádné libé či nelibé vůně. Motá se mi hlava a je mi slabo. Ale nejhorší je ten pocit, že se na své tělo nemohu spolehnout. Donutím ho základně fungovat - do školy a zpět - ale tím končí veškerá aktivita.
Moje fyzická bezmoc jde ruku v ruce s tou psychickou.

Řeknu to jednoduše - UŽ MĚ TO NEBAVÍ!

Nadruhou stranu - já se vyléčím a navrátím do normálního života. Ne každý má to štěstí...
 


Komentáře

1 poetiza poetiza | 14. dubna 2010 v 13:51 | Reagovat

Už se umírá i na rýmu.
Takže si nebuď návratem tak jistá!

2 T-R T-R | Web | 18. dubna 2010 v 13:25 | Reagovat

[1]: Vyléčení je důsledek mé pozitivní mysli, tudíž na to, že se umírá i na rýmu, raději myslet nebudu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama