Cizost

10. května 2010 v 20:19 | T-R |  Miš-maš
Sedím v autobuse a dívám se na tváře lidí okolo sebe. Občas po mně někdo šlehne pohledem, ale všichni vzápětí uhnou očima. Nedívají se sobě do tváří, neusmívají se, nepovídají si. Jen děti se nebojí opětovat zkoumavé pohledy. Jen lidé, co se dobře znají, tu spolu mluví.

Na ulicích je to totéž. Lidé se míjejí, pohled zapíchnutý na čemsi zajímavém na chodníku či obzoru. Kde jsou ty časy, kdy si lidé přáli "dobrý den" s úsměvem a se skutečným přáním dobrého dne? Kde jsou ty časy, kdy spojení "dobrý den" mělo význam i jiný než pouze symbolický?

Ta příšerná cizost maskovaná za krásným slovem "soukromí". Příšerná samota, žádná sdílnost, důvěra. Proč?

Protože je nemnoho těch, kteří si tu důvěru zasluhují. Protože anonymita je bezpečí. Protože zklamání bolí. Protože cítit znamená být slabý.

Nechci dál být cizí...
 


Komentáře

1 Ekolog Ekolog | Web | 12. května 2010 v 12:09 | Reagovat

Ano, je zajímavé, že lidé často uhýbají pohledem. I já pokud se na mě někdo zadívá. Ale naopak někdy provokuji druhé já pornikavým pohledem. :-)
Dobrý den je jen z povinnosti. Klidně by se mohlo zdravit i jinak. Jednomu popřejeme "dobrý den" a vzápětí ho v duchu posíláme do patřičných míst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama